Jak pěstovat brambory na zahradě

Výběr odrůdy – raná, polorraná, pozdní

Odrůdy brambor se dělí podle délky vegetační doby, tedy podle toho, jak dlouho potřebují od výsadby do sklizně. Volba ovlivňuje nejen to, kdy budeš sklízet, ale i to, jak dlouho se brambory dají skladovat.

• Rané odrůdy – sklizeň 70–90 dní od výsadby, ideální na „nové brambory" už v červnu a červenci. Mají tenčí slupku a kratší výdrž při skladování (obvykle jen pár týdnů). Patří mezi ně například Adéla, Red Anna nebo Riviera.
• Polorraná odrůdy – sklizeň přibližně po 90–110 dnech, kompromis mezi rychlostí a výnosem. Vhodné pro běžnou letní spotřebu i krátké skladování. Typickými zástupci jsou Marabel nebo Red Sonia.
• Pozdní odrůdy – sklizeň po 120–140 dnech, nejvyšší výnos a nejlepší vlastnosti pro dlouhé skladování přes zimu. Slupka je silnější a hlízy lépe odolávají uskladnění až do dalšího jara. Mezi oblíbené patří Agria, Bionta nebo Rosara.

Pro celoroční zásobu je nejpraktičtější kombinace – část záhonu osadit ranou odrůdou na letní konzumaci a část pozdní odrůdou určenou výhradně na zimní skladování. Vybírej také podle účelu: voskové (salátové) odrůdy se nerozvařují a hodí se na salát, moučné odrůdy jsou ideální na kaše a pečení.

Příprava sadby a předklíčení

Předklíčení (odborně chození na světlo) je jeden z nejjednodušších kroků, který výrazně zlepší výsledek. Sadbové brambory se 3–4 týdny před plánovanou výsadbou rozloží do jedné vrstvy na světlé, chladnější místo – například na okno v nevytápěné chodbě, do skleníku nebo na verandu.

• Teplota – ideálně 10–15 °C, při vyšší teplotě klíčky rostou příliš rychle a jsou dlouhé a křehké
• Světlo – rozptýlené denní světlo, ne přímé slunce; na světle klíčky zezelenají a zesílí, ve tmě by byly dlouhé a bílé
• Doba – 3–4 týdny do okamžiku výsadby, kdy by klíčky měly být 1–2 cm dlouhé
• Kontrola – před výsadbou vyřaď hlízy s hnilobou, měkkými místy nebo bez náznaku klíčení

Větší sadbové brambory (nad velikost vejce) je možné před výsadbou rozříznout na dva až tři díly, pokaždé s alespoň jedním silným klíčkem. Řezná plocha by měla 1–2 dny zaschnout, než hlízu zasadíš – omezí se tak riziko hniloby v půdě.

Termín a způsob výsadby

Brambory se vysazují, jakmile se půda v hloubce kořenů prohřeje alespoň na 8 °C a riziko silných mrazů pomine – v podmínkách ČR to bývá polovina dubna až začátek května. Rané odrůdy lze vysadit o trochu dříve, pozdní klidně i o pár týdnů později.

Hlízy se sázejí klíčkem nahoru do připravených rýh nebo jednotlivých jamek. Půda by měla být předem prokypřená, bez velkých hrud a kamenů, ideálně s přidaným kompostem nebo dobře vyzrálým hnojem na podzim předchozího roku. Čerstvý hnůj přímo při výsadbě se nedoporučuje – podporuje strupovitost hlíz.

Brambory mají rády slunné stanoviště a propustnou, lehce kyselou až neutrální půdu. Pokud má zahrada problém s těžkou jílovitou půdou nebo se na ní voda dlouho drží, zvaž výsadbu do vyvýšeného záhonu – víc v článku o tom, jak postavit vyvýšený záhon.

Hrobkování (přihrnování)

Hrobkování, lidově přihrnování, je nahrnutí zeminy k bázi rostlin do podoby hrůbku vysokého 15–20 cm. Provádí se obvykle dvakrát za sezónu – poprvé, když rostliny dosáhnou výšky asi 15–20 cm, podruhé o 2–3 týdny později.

• Ochrana hlíz před zezelenáním – hlízy vystavené slunečnímu světlu zezelenají a tvoří solanin, jedovatou látku; hrobek je udržuje ve tmě pod povrchem
• Vyšší výnos – přihrnutá zemina podporuje tvorbu dalších hlíz na nově zakopaných částech stonku
• Lepší odtok vody – hrůbek funguje jako mírný svah, který odvádí přebytečnou dešťovou vodu od báze rostlin
• Potlačení plevele – přihrnutá zemina zároveň zasype drobný plevel mezi řádky

Hrobkování se provádí motyčkou nebo speciální radlicí na kultivátoru, vždy za sucha nebo mírně vlhké půdy – v podmáčené půdě se zemina lepí a hrůbek špatně drží tvar.

Zálivka a hnojení

Zálivka

Brambory nejvíce potřebují vodu ve fázi tvorby hlíz, tedy zhruba od počátku kvetení dál. V tomto období je vhodné zalévat pravidelně tak, aby půda byla rovnoměrně vlhká do hloubky 20–30 cm, ale ne podmáčená. Nepravidelná zálivka (období sucha střídané přemokřením) vede k praskání hlíz a deformacím.

V počáteční fázi růstu, než rostliny vykvetou, naopak přílišná zálivka prospívá víc listové ploše než hlízám – stačí udržovat půdu jen mírně vlhkou. Pro automatizaci zálivky během sezóny se vyplatí mrknout na kapénkovou nebo postřikovou závlahu, viz článek o tom, jak zavlažovat zahradu.

Hnojení

Brambory jsou náročné na živiny, zejména draslík, který podporuje tvorbu a kvalitu hlíz. Při přípravě záhonu na podzim se vyplatí zapracovat zralý kompost nebo vyzrálý hnůj. Během vegetace je možné přihnojit:

• Před výsadbou – hnojivo s vyváženým obsahem draslíku a fosforu, méně dusíku (přemíra dusíku podporuje nať na úkor hlíz)
• Při prvním hrobkování – přihnojení draslíkatým hnojivem podpoří nasazení hlíz
• Organické varianty – kompost, dřevní popel (zdroj draslíku) nebo kopřivový kvas

Ochrana proti mandelince a plísni bramboru

Mandelinka bramborová

Mandelinka bramborová je nejznámější škůdce brambor – žluto-černě pruhovaný brouk a jeho oranžové larvy dokážou ohlodat nať do několika dní. Kontroluj rostliny pravidelně od konce května.

• Mechanický sběr – brouky, larvy i nakladená vajíčka (žlutooranžové skupinky na spodní straně listů) je možné ručně sbírat a likvidovat, zvlášť na malé zahradě je to účinné
• Biologické přípravky – postřiky na bázi Bacillus thuringiensis působí cíleně na larvy a jsou šetrné k užitečnému hmyzu
• Chemická ochrana – při silném přemnožení lze použít registrovaný insekticid, vždy podle návodu a s ohledem na ochrannou lhůtu před sklizní
• Střídání plodin – brambory nesázej několik let po sobě na stejné místo, omezíš tím přezimující populaci mandelinky v půdě

Plíseň bramboru

Plíseň bramboru (Phytophthora infestans) je houbová choroba, která se rychle šíří za vlhkého a teplého počasí, zejména v období dešťů v červenci. Projevuje se hnědými skvrnami na listech, které postupně zasychají, a může napadnout i hlízy ve sklizni.

• Prevence – dostatečné rozestupy mezi rostlinami pro proudění vzduchu, zálivka u země (ne na nať), vyhýbat se zálivce navečer
• Preventivní postřiky – měďnaté přípravky aplikované preventivně před deštivým počasím
• Při výskytu – napadenou nať co nejdřív odstranit a zlikvidovat (ne kompostovat), aby se infekce nešířila do hlíz
• Odolné odrůdy – některé novější odrůdy mají vyšší přirozenou odolnost vůči plísni, vyplatí se na ně přejít v lokalitách s vlhčím klimatem

Sklizeň a uskladnění přes zimu

Signálem zralosti je zaschnutí a zežloutnutí natě. U raných odrůd nastává přibližně 70–90 dní od výsadby, u pozdních odrůd určených na zimní zásobu až 120–140 dní.

• Před sklizní na skladování – nať odstraň 1–2 týdny předem; hlízy tak stihnou dotvořit a zesílit slupku, což prodlouží výdrž při skladování
• Vhodné počasí – sklízej za suchého počasí, mokré hlízy se hůř skladují a rychleji hnijí
• Opatrné vykopání – vidlemi nebo motyčkou opatrně, aby se hlízy nepoškrábaly; poškozené hlízy spotřebuj jako první, ke skladování se nehodí
• Zaschnutí na vzduchu – po vykopání ponech hlízy pár hodin na vzduchu (ve stínu, ne na přímém slunci) ať oschne zbylá zemina a slupka zatvrdne

Skladování přes zimu

Ideální podmínky pro dlouhodobé skladování brambor jsou tma, chlad a stálá vlhkost vzduchu:

• Teplota – 4–8 °C, ve sklepě nebo nevytápěné komoře
• Tma – světlo způsobuje zezelenání a tvorbu solaninu, hlízy musí být uložené ve tmě (bedny, papírové pytle, ne průhledné sáčky)
• Vzdušnost – bedny s mezerami nebo pytle z juty umožní proudění vzduchu a zabrání hnilobě
• Kontrola – jednou za měsíc zkontroluj a vyřaď hlízy, které začínají hnít, aby nenakazily ostatní

Pokud řešíš skladovací prostor i pro další úrodu ze zahrady, může se hodit i samostatný zahradní domek na nářadí a úrodu, kde brambory přečkají zimu mimo obytné prostory.

Časté otázky