Jak pěstovat okurky a cukety na zahradě

1. Výběr odrůd a předpěstování / výsev

U okurek rozlišujeme především salátové okurky (na čerstvou spotřebu) a nakladačky (na nakládání a sterilizaci). Pro pěstování na zahradě i ve foliovníku se osvědčují odrůdy odolné vůči padlí a okurkové mozaice – štítek na sáčku semen by měl uvádět zkratky jako PM (powdery mildew) nebo CMV. Cukety vybírej podle účelu – keříčkové odrůdy (zelené i žluté) jsou kompaktnější a hodí se i na menší záhony.

Předpěstování sadby zahájíš 3–4 týdny před plánovaným výsadbou, tedy zhruba v polovině až konci dubna. Semena se sázejí jednotlivě do menších kelímků nebo sadbovačů do hloubky 1,5–2 cm, půda by měla být lehká, propustná a udržovaná vlhká. Klíčení probíhá při teplotě 22–25 °C, semena vzejdou za 4–8 dní.

Pokud nechceš sadbu předpěstovávat, můžeš okurky i cukety vysévat přímo do záhonu od poloviny května, kdy už nehrozí mrazy a půda je dostatečně prohřátá (alespoň 12–15 °C). Přímý výsev je jednodušší, ale rostliny dozrávají o 1–2 týdny později než předpěstovaná sadba.

2. Výsadba a rozestupy

Okurky i cukety mají rády slunné, závětrné stanoviště s výživnou, humusovitou půdou. Před výsadbou je vhodné záhon obohatit o vyzrálý kompost nebo hnůj – obě plodiny patří mezi tzv. silné spotřebitele a na chudé půdě se jim nedaří.

Sadbu vysazuj po posledních mrazících, ideálně od poloviny května do začátku června, v podvečer nebo za zamračeného počasí, aby se rostliny zbytečně nestresovaly přímým sluncem. Sazenice zasaď do stejné hloubky, v jaké rostly v kelímku, kořenový bal lehce zalij.

Rozestupy se liší podle typu rostliny:

• Tyčkové okurky – 40–50 cm mezi rostlinami v řadě, 80–100 cm mezi řadami
• Keříčkové okurky – 30–40 cm mezi rostlinami
• Cukety – 80–100 cm mezi rostlinami v obou směrech, ideálně 1 rostlina na 1 m²

Cukety zaberou hodně místa, proto se vyplatí jim věnovat samostatný záhon nebo okraj zahrady, kde se mohou volně rozrůstat.

3. Zálivka a hnojení během sezóny

Okurky i cukety jsou náročné na vlhkost – mají povrchový kořenový systém a rychle rostoucí listy s velkým výparem. Zalévej pravidelně, ideálně 2–3krát týdně vydatně, v horkých dnech i denně. Voda by měla vždy cílit ke kořenům, nikoli na listy, aby se nezvyšovalo riziko houbových chorob. Vhodné je mulčování slámou nebo posečenou trávou, které udrží vlhkost a omezí zaplevelení.

Kolik vody rostliny skutečně potřebují závisí na velikosti záhonu, počasí a typu půdy. Pokud si nejsi jistá, kolik zalévat, pomůže ti kalkulačka zálivky, která spočítá orientační množství vody podle plochy a teploty.

Hnojení začíná zhruba 2–3 týdny po výsadbě, kdy rostliny zakořenily a začínají růst. V prvních týdnech postačí hnojivo s vyšším obsahem dusíku pro podporu růstu listů, po nasazení květů a plodů přejdi na hnojivo s vyšším obsahem draslíku a fosforu, které podporuje tvorbu a kvalitu plodů. Hnojí se zpravidla jednou za 10–14 dní, vždy do vlhké půdy.

Přesné dávkování hnojiva podle velikosti záhonu a typu hnojiva si můžeš ověřit pomocí kalkulačky hnojení – předejdeš tak přehnojení, které plodinám škodí stejně jako jeho nedostatek.

4. Opora a vedení rostlin

Tyčkové okurky se pěstují na opoře – tyčích, mřížích nebo síti – která jim umožní růst vzhůru. Vedení na oporu šetří místo, zlepšuje proudění vzduchu kolem rostlin, snižuje riziko hub a usnadňuje sklizeň. Postranní výhony (zálistky) se u tyčkových okurek pravidelně odstraňují, aby rostlina soustředila energii do hlavního stonku a plodů.

Keříčkové okurky a cukety oporu obvykle nepotřebují, ale i u nich pomáhá, pokud rostlinu trochu nadzvedneš na slámu nebo podložku – plody se tak nedotýkají vlhké země a méně hnijí.

U cuket se vyplatí jednou za čas odstranit nejstarší, žluté nebo poškozené listy u báze rostliny – zlepší se tím proudění vzduchu a snadněji najdeš plody schované pod velkými listy.

5. Ochrana proti padlí a škůdcům

Padlí okurkové

Padlí se projevuje bílým moučnatým povlakem na listech a stoncích. Vzniká typicky při kolísání teplot mezi dnem a nocí, suchu u kořenů v kombinaci s vlhkým vzduchem kolem listů. Prevence spočívá v pravidelné zálivce ke kořenům, dostatečných rozestupech pro proudění vzduchu a odstraňování napadených listů hned po objevení příznaků. Při silnějším napadení pomáhá postřik roztokem syrovátky nebo mléka s vodou (1:9), případně registrovaný fungicid.

Plísně a hniloba plodů

Vlhko a nedostatečné proudění vzduchu mohou vést k plísním na plodech, zejména u cuket, které leží na zemi. Pomáhá mulčování, podložení plodů a omezení zálivky na listy.

Škůdci

• Mšice – napadají mladé výhony a spodní strany listů, pomáhá ostrý proud vody nebo postřik přírodním přípravkem na bázi řepkového oleje
• Slimáci – u mladých rostlin mohou způsobit velké škody přes noc, účinné jsou pivní lapáky, drť z vaječných skořápek nebo bariéry kolem záhonu
• Svilušky – objevují se za horkého a suchého počasí, projevují se drobnými žlutými skvrnami na listech, pomáhá zvýšená vzdušná vlhkost a postřik vodou

6. Sklizeň a uchování úrody

Salátové okurky sklízej při délce 15–20 cm, kdy mají nejlepší chuť a křupavost. Nakladačky se sklízejí menší, kolem 8–12 cm. Pravidelná sklizeň (ideálně každý druhý den) podporuje tvorbu nových plodů – pokud okurky přerostou a zežloutnou, rostlina zpomalí nasazování dalších.

Cukety se nejlépe sklízejí mladé, při délce 15–20 cm. Slupka by se měla snadno propíchnout nehtem – pokud je už tvrdá, plod přerostl a chuťově i texturně ztrácí. Stejně jako u okurek platí, že čím častěji sklízíš, tím déle rostlina plodí.

Čerstvé okurky vydrží v chladu (lednice, sklep) přibližně týden. Na delší uchování se hodí nakládání do sterilizovaných sklenic nebo kvašení. Cukety se dají krátce blanšírovat a zamrazit na pozdější použití do polévek a omáček, případně zpracovat na cuketové placky nebo chutney.

Časté otázky