Průtokový ohřívač vody: jak vybrat

Princip průtokového ohřevu vs. bojler se zásobníkem

Zásadní rozdíl mezi průtokovým ohřívačem a klasickým bojlerem je v tom, jestli se voda ohřívá předem do zásoby, nebo až v okamžiku spotřeby.

• Bojler (zásobníkový ohřívač) – udržuje v izolované nádrži určitý objem už nahřáté vody (typicky 80–200 litrů v domácnosti). Jakmile voda odtéká, nádrž ji postupně doplňuje a dohřívá. Nevýhodou je tepelná ztráta i v době, kdy se voda nepoužívá, a omezená kapacita – při delším odběru může teplá voda dojít.
• Průtokový ohřívač – nemá žádnou zásobu vody. Topné těleso (elektrické nebo plynový hořák) ohřívá vodu přímo za letu, jak protéká skrz těleso ohřívače. Teplá voda nikdy „nedojde", ale výstupní teplota a průtok závisí na výkonu ohřívače a vstupní teplotě vody.

Pro detailní srovnání s klasickým zásobníkovým řešením se podívej na náš článek jaký bojler vybrat.

Typy průtokových ohřívačů

Malé elektrické ohřívače pod dřez nebo sprchu

Kompaktní jednotky s výkonem 3,5–5,5 kW (běžné jednofázové připojení na 230 V), určené pro jedno odběrné místo – umyvadlo, dřez nebo i sprchu s nižším průtokem. Hodí se pro chaty, garsonky, kuchyňské koutky nebo jako doplněk tam, kde je teplá voda jen na jednom místě daleko od hlavního zdroje.

Výkonné celodomovní elektrické ohřívače

Větší jednotky s výkonem zhruba 18–27 kW, zapojené na třífázové napájení (400 V), schopné zásobovat víc odběrných míst nebo i celou domácnost. Vyžadují odpovídající elektroinstalaci a samostatný silový okruh s vyšším jištěním.

Plynové průtokové ohřívače

Plynový průtokový ohřev funguje na stejném principu, jen místo elektrického tělesa ohřívá vodu plynový hořák. Zvládne vysoký výkon (desítky kW) bez extrémních nároků na elektroinstalaci, ale vyžaduje plynovou přípojku, odvod spalin a pravidelnou servisní kontrolu plynového zařízení. Často je součástí kombinovaného plynového kotle, který zajišťuje jak vytápění, tak teplou vodu.

Výhody a nevýhody

Výhody

• Úspora místa – žádný velký zásobník, hodí se i do malých prostor
• Žádná ztráta teplem při nečinnosti, voda se neohřívá „naprázdno"
• Teoreticky neomezené množství teplé vody, dokud stačí výkon
• U menších modelů jednoduchá a levná instalace

Nevýhody

• Vysoký proudový odběr, zejména u výkonných celodomovních modelů
• Nutnost dostatečně dimenzované elektroinstalace, často včetně nového okruhu
• Při nízkém vstupním tlaku nebo nízké teplotě vstupní vody (zima) může klesat výstupní teplota nebo průtok
• Více odběrných míst najednou (např. dvě sprchy) může vyžadovat výrazně vyšší výkon než jedno místo

Na co si dát pozor při výběru výkonu

Potřebný výkon ohřívače v kW závisí na požadovaném průtoku teplé vody a na tom, o kolik stupňů je potřeba vodu ohřát (rozdíl mezi vstupní a výstupní teplotou).

• Orientační vzorec – přibližně platí, že na ohřátí 1 litru vody za minutu o 25 °C (např. z 10 °C na 35 °C, běžné pro sprchu) je potřeba zhruba 1,7–1,8 kW výkonu. Pro vyšší rozdíl teplot (např. na 40 °C v zimě, kdy je vstupní voda chladnější) je potřeba výkonu o trochu víc.
• Jedno odběrné místo s nízkým průtokem (umyvadlo, dřez) – stačí malý ohřívač s výkonem 3,5–5,5 kW.
• Sprcha s komfortním průtokem – obvykle potřebuje minimálně 18 kW, aby teplota neklesla při běžném průtoku sprchové hlavice.
• Více odběrných míst najednou (sprcha + kuchyň) – vyžaduje násobně vyšší výkon, často 21–27 kW u celodomovních modelů.
• Vstupní teplota vody – v zimě je voda z vodovodního řadu chladnější než v létě, což zvyšuje nutný výkon pro dosažení stejné výstupní teploty. Při výpočtu počítej s horší (zimní) variantou.

Instalace a bezpečnost

Průtokové ohřívače pracují s vysokým proudovým zatížením soustředěným do krátkého okamžiku zapnutí, což klade specifické nároky na elektroinstalaci a bezpečnost.

• Samostatný okruh a jistič – výkonnější ohřívače (od cca 8–9 kW výše) vyžadují vlastní silový okruh s odpovídajícím jističem, dimenzovaným přesně podle výkonu modelu. Toto zapojení je vždy práce pro elektrikáře, nikdy ne pro laika.
• Třífázové napájení u výkonných modelů – celodomovní ohřívače nad 18 kW obvykle potřebují třífázové připojení (400 V), což může vyžadovat úpravu stávající elektroinstalace, pokud byt nebo dům dosud jen jednofázové připojení má.
• Proudový chránič (FI) – jako u všech spotřebičů v koupelně nebo s vodou musí být okruh chráněn proudovým chráničem, který odpojí napájení při poruchovém proudu. Víc o principu v článku, jak funguje proudový chránič.
• Revize po instalaci – po zapojení nového silového okruhu pro průtokový ohřívač je nutná revize elektroinstalace, viz revize elektroinstalace – kdy a proč.
• Vodovodní přípojka – kromě elektrické části je potřeba i odpovídající vodovodní instalace s dostatečným tlakem vody, jinak ohřívač nemusí dosáhnout deklarovaného výkonu.

Časté otázky