Jak vybrat a nainstalovat okapový systém domu
Okapový systém vypadá jako drobnost, ale špatně zvolený nebo namontovaný dokáže způsobit zatékání do fasády, podmáčené základy i poškozenou zahradu pod okapem. Ukážeme ti, jak vybrat vhodný materiál a průměr žlabů a jak je správně namontovat, aby fungovaly desítky let.
Materiály okapových systémů
Volba materiálu ovlivňuje nejen cenu, ale i životnost, vzhled a nároky na údržbu celého systému.
Plastové okapy
Plast je nejdostupnější varianta s jednoduchou montáží na klik bez nutnosti speciálního nářadí. Nevýhodou je nižší odolnost vůči UV záření a extrémním teplotám – časem může křehnout nebo mírně ztrácet barvu. Životnost se pohybuje obvykle kolem 15–25 let.
Titanzinkové okapy
Titanzinek je tradiční materiál s velmi dlouhou životností přesahující 40–50 let, navíc postupně vytváří přirozenou patinu, která systém dál chrání. Montáž vyžaduje přesné spojování pájením nebo speciálními spojkami, takže se často svěřuje odborné firmě.
Hliníkové okapy
Hliník kombinuje nízkou hmotnost s velmi dobrou odolností proti korozi a UV záření, navíc je k dispozici v řadě barevných povrchových úprav. Cenově se pohybuje mezi plastem a titanzinkem a životnost dosahuje 30–40 let.
Výpočet potřebného průměru okapu
Špatně dimenzovaný systém za silného deště přetéká a voda stéká po fasádě, místo aby odtekla do svodu.
Odvodňovaná plocha střechy
Základem výpočtu je půdorysná plocha střechy, kterou daný úsek žlabu odvodňuje, nikoliv skutečná plocha krytiny. U strmějších střech se navíc do výpočtu započítává korekční koeficient sklonu, protože strmá střecha odvádí vodu rychleji a žlab musí pojmout větší průtok.
Doporučené průměry
- Do 80 m² odvodňované plochy na jeden svod – žlab o průměru 100–125 mm
- 80–130 m² – žlab o průměru 125–150 mm
- Nad 130 m² nebo strmé střechy s vysokou intenzitou srážek – žlab 150 mm a větší, případně více svodů
Počet a rozmístění svodů
Obecně platí pravidlo jeden svod na 10–12 metrů délky žlabu. U členitějších střech s úžlabími, kde se srážková voda soustřeďuje do jednoho místa, je potřeba svod umístit přímo pod tímto bodem bez ohledu na vzdálenost od dalšího svodu.
Postup montáže žlabů a svodů
Samotná montáž je při dodržení postupu zvládnutelná i pro zručného kutila u jednoduchých střech.
Montáž háků
Háky pro uchycení žlabu se kotví do krokví nebo do čelní desky střechy v rozestupu obvykle 50–60 cm. Přesné rozestupy a typ kotvení se liší podle konstrukce krovu a hmotnosti zvoleného materiálu.
Zavěšení žlabů
Žlaby se do háků zaklapnou nebo zaháknou podle systému výrobce a postupně spojují koncovkami a spojkami s gumovým těsněním. Před montáží odstraň ochrannou fólii z vnitřní strany žlabu, pokud je nalepená.
Instalace kotlíků a svodů
V místě plánovaného svodu se do žlabu osadí kotlík, na který se napojí svislá trubka svodu. Svod se ke zdi kotví objímkami v rozestupu přibližně 1–1,5 metru a ústí by mělo vést do dešťové kanalizace, jímky nebo alespoň do zpevněné odtokové plochy mimo základy domu.
Spád a odvod vody
Bez správného spádu systém nefunguje, i kdyby byl materiál i průměr zvolen perfektně.
Doporučený spád
Žlab by měl mít spád směrem ke svodu přibližně 3–5 mm na běžný metr délky. Tento spád se nastavuje už při montáži háků – první a poslední hák v úseku se osadí v různé výšce a zbylé háky se zarovnají podle napnuté šňůry mezi nimi.
Co se stane při špatném spádu
Příliš malý nebo nulový spád způsobuje, že voda v žlabu stagnuje, usazují se v ní nečistoty a v zimě může zmrznout a žlab poškodit. Naopak příliš velký spád u dlouhých úseků žlabu vypadá esteticky rušivě a u velmi dlouhých střech může být nutné rozdělit odtok do dvou svodů místo jednoho.
Lapač listí
Lapač listí není povinnou součástí systému, ale výrazně usnadňuje dlouhodobou údržbu.
K čemu lapač slouží
Mřížka nebo kartáčový lapač umístěný do žlabu nebo přímo do kotlíku svodu zachycuje spadané listí, větvičky a další nečistoty, které by jinak ucpávaly svod nebo se usazovaly na dně žlabu.
Kdy se lapač vyplatí nejvíc
Investice se vrátí především u domů v blízkosti vzrostlých stromů, kde se žlaby bez ochrany ucpávají i několikrát za sezónu. U domů bez okolní vegetace je přínos menší, ale stále usnadní pravidelnou údržbu.
Údržba a čištění okapového systému
I kvalitně namontovaný systém potřebuje pravidelnou péči, jinak postupně ztrácí funkčnost.
Kdy a jak často čistit
Optimální je čistit okapy minimálně dvakrát ročně – na podzim po spadu listí a na jaře po zimě, kdy se v žlabech usazují zbytky větviček a prachu. U domů s hodně stromy v okolí je vhodná i třetí kontrola v polovině léta.
Postup čištění
Nečistoty se ze žlabu odstraňují ručně nebo plastovou lopatkou, aby nedošlo k poškrábání povrchové úpravy, a následně se žlab i svod propláchne proudem vody z hadice, který zároveň prověří, že voda volně protéká až ke konci svodu.
Kontrola spojů a uchycení
Při čištění zároveň zkontroluj, jestli nejsou uvolněné háky, prasklé spojky nebo netěsnící spoje mezi díly. Drobné netěsnosti je snazší opravit hned, než aby se z nich stal větší problém se zatékáním do fasády.
Kdy se vyplatí odborná montáž
Ne každou instalaci je rozumné zvládat samostatně, zejména pokud na ní závisí ochrana celé fasády a základů domu.
Kdy montáž zvládneš sám
U jednoduché sedlové střechy nízkého rodinného domu s plastovým nebo hliníkovým systémem a přístupem z lešení nebo žebříku zvládne montáž zručný kutil s pomocníkem. Klíčové je přesně dodržet spád a rozestupy háků podle návodu výrobce.
Kdy přizvat odbornou firmu
U vyšších domů, složitých tvarů střechy s množstvím úžlabí, titanzinkových systémů vyžadujících přesné pájené spoje, nebo pokud nemáš k dispozici vhodné lešení a vybavení pro bezpečnou práci ve výškách, je lepší montáž přenechat odborníkům. Chyba v dimenzování nebo spádu se projeví až při silném dešti a oprava bývá dražší než správná montáž od začátku.